Piráti zase po roce
Napsala Duha Klub Dlažka dne 6.listopadu 2017
Bylo slunečné nedělní ráno a my se opět shledali v přístavu s posádkou Černé perly a s kapitánem Jackem Sparrowem. Více než 90 statečných pirátů bylo připraveno vydat se na strastiplnou plavbu napříč oceánem s cílem objevit bájný Ostrov pokladů a zmocnit se jeho bohatství. Jenže hned od prvního dne tu bylo pár zádrhelů - Černá perla uvězněná v láhvi, mapa, kterou má ve spárech náš nepřítel Černovous, a k tomu všemu celkový chaos a nedostatek informací.
Obrázková galerie. Klikněte na některý z náhledů.
Museli jsme se tedy rozdělit do 7 posádek–oddílů po 13 členech, v jejichž čele stáli lodní důstojníci a poddůstojníci. Následovalo složení přísahy, kdy musel každý pirát prokázat dostatek odvahy tím, že šel sám temným lesem po svíčkách až k listině, na kterou připojil svůj podpis. Jakmile byla přísaha zapečetěna a každá z posádek dokončila úpravy své vlajky a předvedla svůj pokřik, podařilo se kapitánovi Černou perlu vysvobodit; a konečně jsme mohli vyplout na moře. Jenže jsme stále neměli mapu. Každá posádka musela podle instrukcí přestrojit jednoho svého člena za Černovousova poddůstojníka a spolu s ním z něj lstí vymámit 1 ze 7 jejích částí. Všechny posádky sice byly úspěšné, ale i tak jsme po složení mapy zjistili, že v ní některé země chybí... Nedalo se nic dělat. Nalodili jsme se a vydali se směrem k brazilským břehům zjistit od Jackova otce, proč je mapa neúplná a jaké je tajemství onoho Ostrova pokladů.
Den 2. Brazílie – poté, co jsme tvořivými dílnami přečkali ranní deštík, vydali jsme se na cestu do vesničky Belo Horizonte, kde se měl Jackův otec skrývat. Po cestě jsme zdolali mohutné pohoří se sedmi různě vysokými vrcholy, přičemž na nejvyšší z nich se dostali jen opravdoví vytrvalci. Překonali jsme také býčí step, kde jsme nejen býky lovili, ale také se bránili před jejich útoky–až jsme přece jen došli živí a zdraví do cíle–městečka Belo Horizonte. Pomocí jeho obyvatel se nakonec všem posádkám podařilo Jackova otce najít. Sdělil nám, že ostrov pokladů se zjeví jen té lodi, která bude mít na palubě najednou všech 9 tolarů nejmocnějších pirátů všech moří tzv. Bratrského sněmu; a že jejich seznam je ukryt na svitku v pyramidách, kde jinde než v Egyptě.
Den 3. Egypt–Sotva jsme se vylodili, už nás málem předhodila krokodýlům!! No, kdo jiný než samotná Kleopatra. Abychom se zachránili, museli jsme ji prvně obehrát v Člověče, nezlob se, a potom jí sehnat recepty na zázračné egyptské elixíry. Některé z těchto elixírů jsme dokonce museli i sami připravit–jelikož nás v Egyptě stihl průjem, zácpa a černý kašel–nic příjemného. Kapka z nosu ledního medvěda, list Borgrónu, mravenčí mozek, hadí ocásek… nebo třeba ježkovo oko? V Egyptě seženete, co si zamanete - a hned je lektvar na světě–který oddíl se asi uzdraví jako první ? :) Pak už jen stačilo vyplnit písmenky v rámci hry Scrabble kamennou stélu–a pyramida se otevřela. Svitek byl konečně náš; konečně jsme věděli, koho hledáme a hlavně kde.
Den 4. Čína–Sao Fenga nebylo vůbec těžké najít. K získání jeho tolaru jsme mu však museli pomoci s přepravou lupu mezi všemi možnými čínskými přístavy, dále pak jsme museli prokázat znalost čínské kultury při hledání, popisování a následném kreslení a modelování čínských památek a v neposlední řadě jsme také osvědčili naši zdatnost na lodi, při plavbě do Shanghaje na velmi rozbouřeném moři. Tam jsme byli pozváni na speciální show, kde nechyběla kapela Kiss, pořad Prostřeno, baletní vystoupení či pohádka o Popolušce.
Den 5. Madagaskar - zde nás taky nečekalo zrovna přátelské přivítání–málem se nás zmocnili nelítostní lidojedi. Jedinou možností bylo si ve svých posádkách postavit bunkry. Ale pozor–celá posádka se tam musela vlézt i se svými důstojníky. Jakmile ohrožení lidojedy opadlo, podařilo se nám konečně nalézt krále místních vod–kapitána Jocarda. Ten bohužel zrovna přišel o svého papouška a jediné, za co byl ochoten dát nám svůj tolar, bylo opatření papouška nového. Po celém Madagaskaru jsme lovili zvířata–navzájem mezi oddíly, a že jich nebylo málo–lemuři, prasata, hyeny, lvi, okapi, fossy ... a také papoušci–vyhrál samozřejmě tým, který jich ukořistil nejvíce. Jak už to na Madagaskaru bývá–večeři jsme si museli opéct sami na ohni–on ten buřtík jednou za čas neuškodí.
Den 6. Indie–Cesta do Bombaje nebyla nic jednoduchého–po políčkách s celým týmem a dostat se přes záludné úkoly našich zvířátek–no trvalo nám to skoro až do oběda. Jakmile jsme však konečně pronikli do nitra indických přístavů–spatřili jsme samotného kapitána Sumbhajeeho trůnícího na lenošce s čajem o páté v ruce. Ten vám byl ale protivný–chtěl postavit celý nový přístav! Museli jsme shánět cihly, provaz, dřevo, kamení... za to pak směnit povolení ke stavbě a miniatury těchto přístavů po odpolední svačince v lese vybudovat. Nakonec jsme však i jeho tolar úspěšně získali! :)
Den 7.–Řecko a Řím–Shledáváme se s vládcem moří Středozemního a Egejského–Korzárem Amandem–řekl nám, že se v Římě konají velkolepé turnaje, na kterých nás očekává. Aťsi opatříme bojovníky a dorazíme. Vítěz bere vše. Po jednotlivcích jsme se vydali na plavbu různými loďkami po řeckých ostrovech a po cestě jsme se snažili získat co nejvíc bojovníků. Kdo jich měl dostatek na Cestu Expressem z Athén–dorazil do Říma jako první. Tady nás až do večeře čekaly zápasy v ringu, fotbale, vybíjené, frisbee... a v dalších a dalších sportech.
Den 8.–USA - Hector Barbossa se prý zúčastní velkolepé show Tvoje tvář má známý hlas! Každá posádka měla za úkol nacvičit 1 či 2 vystoupení a v záři reflektorů jej pak předvést při živém vysílání přímo v našem exkluzivním hollywoodském studiu Rajnochovice. Jenže jsme se tam museli nějak dopravit. Nácvik vystoupení jednotlivých týmů zkomplikovala záludná ringocesta–od Sochy svobody až do LA, kterou i ti nejrychlejší běžci zdolali sotva pod hodinku. Naštěstí se vše bravurně zvládlo a vítězné vystoupení modrého oddílu „Barbína“ sklízí všechnu čest a slávu :))
Den 9.–Atlantida–Co je to za zemi? A kde vůbec leží? Za Mistress Ching se budeme muset vydat do země, která není na mapě... Co to pro nás znamená? Opouštíme základnu a vydáváme se ponorkami na celodenní výlet do ZOO Lešná. Večer pak všichni znavení padneme k filmu a jen koukáme, bez jediného špitnutí :)
Den 10.–Kotvíme u břehů Francie. Na obzoru je pirátská loď kapitána Chevalleho... nicméně kapitán tu není. Je zde jenom jeho důstojník, který nám řekne, že když kapitán zmizel, zanechal na stožárech lodi podivné nápisy, kterým on nerozumí. Čeká nás luštění kapitánova zašifrovaného vzkazu, se kterým si bezkonkurenčně nejlépe poradil oddíl Černých. Ze vzkazu se dozvídáme, že byl kapitán unesen a že jej vězní v pevnosti Boyard. Nemeškáme a razíme jej vysvobodit. Je nám vděčný za záchranu a kromě tolaru se rozhodne, že jako odměnu až do večeře vymění role na lodi–děti budou důstojníky a důstojníci posádkou. Takhle mě už dlouho nikdo neprohnal–dokonce i naše chatka musela být uklizená na sluníčko :))
Den 11.–Španělsko–Nepříjemnosti se dějí. Naše loď je rozbitá. Poté, co půl dne bezduše lovíme motýlky a čekáme, zda Riko s Jamesem pohnou s opravou lodi, abychom mohli vyplout, rozhodneme se dojít do přístavu po svých. Kapitán Villanueva má stejné problémy jako my. Růžová příšera zdržující se ve španělských mořích mu zničila už 5 lodí. Za jeho tolar po nás žádá její zneškodnění. Po namáhavém probodnutí všech jejích hlav cákajících krev jsme se jí konečně zbavili–akorát jsme netušili, jak je ona růžová krev škodlivá. Všichni jsme přišli o zrak a musíme se zpět dostat poslepu za ruce k naší lodi. A že to byla nezapomenutelná cesta... vodou, blátem, kopřivami... nahoru dolů, doleva doprava... však to znáte. Nakonec všechno dobře dopadlo, Riko s Jamesem loď přece jen opravili a mohlo se vyplout!
Den 12... Počítáte se mnou? (1) Sao Feng... (2) Jocard... (3) Sumbhajee... (4) Korzár Amand... (5) Hector Barbossa... (6) Mistress Ching... (7) Chevalle ... (8) Villanueva... a 9. ... 9!! Ten přece máme! A kdo jej má? No přece Kapitán Jack Sparrow :)) A tu se náhle na mapě zjevila nová země–Ostrov pokladů !!!
Všichni jsme úspěšně dorazili až do cíle naší výpravy, našli jsme poklad a odjeli spokojení, i když unavení–a hlavně plní zážitků domů. Se vzpomínkami na nové kamarády a třeba i s chutí připojit se k nám na podzimní víkendovku, kde bude naše dobrodružství pokračovat!!
Kely
Piráti z Karibiku
Psal se rok 2017. Opět jsme se vydali na plavbu po širém moři. Však nejdříve jsme museli dostat naši milovanou Černou perlu z láhve. Naštěstí jsme měli tak šikovné posádky, pro které to nebylo nic těžkého. Poté jsme se mohli vydat na cestu kolem světa, abychom navštívili pirátské vládce a získali od nich tolary, které jsme tak potřebovali k nalezení pokladu. Byli jsme opravdu všude, v Brazílii, Egyptě, Číně, Madagaskaru a spoustě dalších zemí.
Zažili jsme opravdu spoustu zážitků, dobrodružství a hlavně srandy. A já vám za to děkuji a těším se na Podzimní víkendovce.
Leila, poddůstojnice Archy B&L
Střípky z pirátského tábora od Jane
Samozřejmě bych to nemohla být já, aby se cesta na akci Dlažky neuskutečnila bez nějakých zvláštností. Vyjeli jsme autem s tátou do Přerova, kam to máme 50 kilometrů, hodinu před odjezdem autobusu z Přerova. Vycházelo by to tak tak, ovšem to by si z nás nesměl vystřelit Murphy, jak je jeho oblíbeným zvykem. Tak se stalo, že nás zastavila hlídka policie se silniční kontrolou. No, po cca 15minutovém zdržení jsme byli volní a frčeli jsme dále. Kupodivu se nám to podařilo krásně stihnout a vše dále fungovalo tak, jak má.
Jak to tak bývá, po vstupu za bránu se člověk ocitá v jiném vesmíru, a nebylo tomu jinak ani letos. 13 dní plných radosti, zábavy i napětí bylo před námi.
Po příjezdu do tábora se děti ubytovaly, zahrály si první hru na seznámení a pak se již rozřadily do oddílů. Večer odpřisáhly věrnost a poslušnost kapitánovi a důstojníkům Černé perly (přičemž jsem stála v lese asi 2 hodiny, a navíc mi poslední člověk neřekl, že je poslední, takže to mohlo být o chvilku kratší). První večer pak bylo mojí zábavou vybalování MTZ, jelikož jsem byla takový hybridní sporťák.
V dalších dnech piráty čekala cesta po různých koutech světa, aby získali všechny tolary pirátských vůdců, završením cesty pak bylo nalezení pokladu. A co jsem dělala já?
Třetí den tábora se nám vzbouřila kuchyň, takže jsem změnila svůj post sporťáka na post pomocné síly v kuchyni, což pro mě představovalo 2 skvělé dny strávené v příjemné společnosti kuchařky Ivči. Ale když mi tato zpráva byla oznámena, zděsila jsem se, protože jsem nevěděla, na jak dlouho v kuchyni budu a tím pádem nebylo jisté, zda pojedu na výlet, na který jsem se těšila. Nakonec to dopadlo tak, že nám přijeli 2 lidi na pomoc, takže jsem se vrátila na původní pozici. Ovšem pohled na MTZ byl vskutku děsivý, co tam dokázali udělat vedoucí za 2 dny za nepořádek, to byste nevěřili… Takže jsem uvedla MTZ do původního stavu a pak zase mohla být spokojená. Tedy, v rámci možností. Nebylo moc příjemné jít po základně a jen sbírat věci, které zůstaly někde ležet. Ale pořád lepší než naprosté mizení věcí, které patří k rajnochovickým nevysvětlitelným jevům, až jsme uvažovali o tom, že na to namotivujeme tábor.
Další super věc, kterou jsem zažila, bylo to, že jsme s vedoucími zahráli upíry, kartáčkového vraha a také kolíčky. Konečně trocha adrenalinu i pro nás, a že občas mi u toho bušilo srdce málem infarktovou frekvencí!
Skvělý výlet do ZOO v Lešné se nám též vydařil a neztratili jsme tam žádné dítě, ani nebylo zkrmeno divou zvěří. Ale nemohu zapomenout ani na skvělá zoologická pozorování přímo v táboře, třeba v noci se pasoucí jelen u ohniště byl též úžasný, a ti brouci, můry a pavouci, hm…
Co jen dodat? Bylo to skvělých 13 dní se super partou, bez nemocí či vážných zranění a krásným počasím. Děkuji všem, kdo se podíleli na přípravě a fungování tábora a hlavně těm, kteří mi pomáhali, protože bez vás bych to asi nezvládla. Díky a příště zase někde, třeba na podzimní víkendovce.
Jane
Óda na Piráty
Z dálky už plachty vidím, řev pirátů také slyším.
Černá perla se k nám blíží,
Jack bambitkou na terč míří.
Jako jeden z posádky, myslím jen na to zlato
a při cestě zpátky vím, že to stálo za to.
Poklad sice mám, ale ten není to nejlepší,
další piráty já znám, s nimi jsem prošel zkoušky nejtěžší.
Už teď je prázdno v srdci mém, toužím po životě pirátském.
Proto dlouho neváhám a na plavbu se v říjnu dám.
Jasmina
Piráti „na druhou“.
To byla zase plavba. Zábava, týmový duch, soustředění a hlavně nadšení šlo cítit na každém kousku paluby. Poté, co jsme vysvobodili Černou perlu z láhve, se vydáváme najít Jackova otce, protože jen ten prý ví o skrytém bájném ostrově. Já jsem měla čest podniknout plavbu s posádkou „Bluepoop“. V našem týmu se na(ne)štěstí sešlo tolik vůdčích osobností, že někdy bylo těžké je vůbec pochopit. Důležité ale je, že i tak to byla opět ta nejskvělejší, nejotravnější a nejenergičtější zlatíčka, která jsem dostala, abych se s nimi přes dva týdny potrápila. Myslím, že jsme si to užili doslova „na druhou“. Po velkém boji jsme skončili na 3. místě spolu s Růžovými, takže nebyl nikdo poslední. Všichni mi moc chybíte a už se na vás těším zase za rok. Mám vás ráda. LOLČA <3
Piráti z „Karibiku“
Kdyby se mě někdo na začátku léta zeptal, jestli mě ještě něco dokáže překvapit, odpověděl bych s naprostou jistotou, že ne. Ale to bylo předtím, než jsem strávil dva naprosto nezapomenutelné týdny v Rajnochovicích s partou těch nejlepších, nejzábavnějších a nejskvělejších lidí, které jsem kdy potkal. Tábor „Piráti z Karibiku“ daleko předčil má očekávání, která jsem měl, ale vlastně si nevzpomínám, že u mě nějaké očekávání bylo. Do rajnochovické základny se sjelo asi 90 dětí. A to bylo opravdu hodně. Přesto jsem nasadil úsměv skvělého blonďatého vedoucího a s nadšením jsem si tiše začal říkat: „To bude v pohodě, to zvládneš“. No a na konci tábora byly od dětí slyšet jen samé pozitivní ohlasy. A taky byly vidět na jejich tvářích slzičky smutku, že už tábor skončil. No a já jsem pořád tady, živý a zdravý, a tak jsem to asi zvládl. Ale to bych lhal, a to se přece nemá.
Tábor se vydařil hlavně kvůli skvělému týmu vedoucích, kterému patří můj velký obdiv a taky dík za to, že jsem mohl být jeho součástí. Nejvíc bych však chtěl poděkovat hlavní vedoucí tábora Peťce Novotné za to, jak skvěle zorganizovala a vedla ten nejlepší tábor plný hravých dětí, a že mi umožnila prožít tyhle naprosto fenomenální dva týdny mého života.
Lukáš „Riko“
První dětský tábor
Můj první dětský tábor na pozici vedoucího mi dal rozhodně nezapomenutelné zážitky a krásné vzpomínky. Náš oranžový oddíl se stal legendou a ani chvíli jsem se za těch 14 dní nenudila. Program klapal bez chybičky a počasí vycházelo. Z výletu do ZOO Lešná byly děti nadšené. Myslím, že tábor vyšel parádně po všech stránkách.
Po všech se mi moc stýská a nemůžu se dočkat podzimní víkendovky!
Rebecca
Piráti
Tábor se mi moc líbil, Kamča odvedla skvělou práci jako všichni vedoucí a praktikanti. Tábor byl super, líbilo se mi, jak byly super rozdělené oddíly a spolupráce vedoucích. Děti si to taky určitě užily jako já. Tak příští rok znova.
Lena
Piráti z pohledu účastníků
I letos se stejně jako v loňském roce několik desítek odvážných pirátů rozhodlo nastoupit na palubu Černé Perly pod vedením slavného Jacka Sparrowa a vydat se vstříc novým zážitkům a dobrodružstvím. Při plavbě za námi stáli naši důstojníci a poddůstojníci, bez kterých bychom vlastně nemohli ani vyplout.
Naše cesta začala v neděli 9. července, když jsme všichni nastoupili na palubu a začali se rozdělovat do posádek. Nakonec jsme vytvořili 4 velké a 3 malé. Naším prvním úkolem bylo, abychom jako správné posádky vypadali, a tak jsme se museli pojmenovat a vymyslet si výstižný pokřik. Všem se podařilo tento úkol hravě splnit, a tak jsme konečně mohli vyplout na moře. A co že bylo naším úkolem a cílem? Proplout svět a získat celkem devět tolarů od každého člena "Bratrského sněmu" a nakonec najít tolik chtěný poklad.
První zemí, kterou jsme navštívili, byla Brazílie, kde jsme měli tu čest s Jackovým otcem. Jenže najít jej nám dalo docela práci. Spousty lidí jsme se ptali, zda Jackova otce neviděli, ovšem nikdo nám neřekl nic, pokud jsme nesplnili jeho přání. Všichni jsme se snažili, lidem přání plnili, povolení získali, vězně osvobodili a Jackova otce nakonec opravdu potkali. První tolar jsme po pár dalších dobrodružstvích měli jistý. Hurá
Dalšího dne jsme pokračovali v Egyptě, kde nás přivítala slavná Kleopatra. Setkání s ní celou posádku velmi pobavilo, protože ji za námi na dřevěném stole přinesli 4 její sluhové, oblečení do typického oblečení, tedy do bílých kusů látek, připomínajících prostěradlo. Kdo o Kleopatře slyšel alespoň jednou v životě, tak určitě ví, že je docela náročná... No jo, vládkyně. Sdělila nám, že by si přála být krásná, mladá, zdravá, moudrá a kdo ví jaká ještě, a my, že jí musíme pomoct toho dosáhnout, pokud chceme její tolar. Nezbylo nám tedy, než se jí pokusit vyhovět a vydat se zjišťovat přísady do mocných lektvarů. Dařilo se nám a Kleopatře jsme udělali radost. Zanedlouho poté se u naší posádky začaly projevovat divné příznaky chorob. Někteří onemocněli černým kašlem, jiní průjmem nebo zácpou. Začali jsme rychle vařit potřebné lektvary a členy posádky tak léčit. Nemoci nakonec ustoupily a my tak mohli plout dál.
Pokračovali jsme přes spoustu dalších zemí, například přes Čínu, Madagaskar, Indii nebo USA. Ale nemyslete si, že jsme celé dny běhali jen za tolary, to rozhodně ne. Několikrát jsme měli možnost vyzkoušet si mnoho sportů, jako například ringo, kroket nebo frisbee, nebo si něco vytvořit. Malovali jsme obrázky, učili se vázat uzly, vyráběli si náramky, nebo skládali origami. Jednou jsme se také místo her vydali na dlouhou ringo cestu, u které jsme se sice dost zašpinili a zamokřili, ale i tak nás to bavilo.
V cestě jsme pokračovali dál a dál, až jsme se dostali do Francie, kde jsme potkali kapitána Chevalleho, a odtud do Španělska, kde byla naše cesta už skoro u konce. Zbývalo nám získat poslední tolar, což byla po tolika zkušenostech z předchozích dní už hračka.
Měli jsme tedy všech 9 tolarů, ale něco jako by nám ještě scházelo. Ano, poklad! Při hledání jsme se proběhli po celém areálu a jeho blízkém okolí a na základě přichystaných otázek jsme si připomněli průběh a hry celého tábora. Když se zelená posádka jako první dostala k poslednímu lístečku s nápovědou, rozběhla se vyzvednout si svůj poklad. Postupně se přidaly další posádky, a když pak všichni otevírali pytle s pokladem, měli velikou radost z krásných oranžových, zelených nebo hnědých triček. Zbytek pokladu byl v podobě sešitů, lízátek, propisek a podobných upomínkových předmětů. Večer jsme letošní úspěch oslavili pirátskou taneční slavností a slavnostním vyhlášením. Skóre mezi mnohými týmy bylo hodně vyrovnané, ale nakonec se na prvních místech umístily posádky "Archa B&L" (velcí) a "Mořské krysy" (malí).
Když přišel den odjezdu, uklidili jsme chatky, zamkli je a šli čekat na rodiče nebo autobus. Ani letos se to bohužel neobešlo bez slz a smutku, ale co, brzo se všichni uvidíme na podzimní víkendovce!
Těchto 14 dní bylo opravdu úžasných a nezapomenutelných, a i když nám občas nepřálo počasí, tak se všechno vydařilo tak, jak mělo. Naši báječní důstojníci a poddůstojníci nás celou dobu podporovali a vedli k cíli, patří jim velký dík! Nejvíc bychom ovšem měli poděkovat kapitánu Jackovi, protože bez něj by tábor ani nebyl. Děkujeme všem, kteří se o nás starali a dali nám tu možnost prožít krásné prázdniny...
Agáta Kučerová
Piráti z Karibiku 2017 aneb Pirátské tolary
Bylo 9. 7. 2017. Toho dne jsme se vydali do Rajnochovického moře. Ubytovali jsme se v našich kajutách. Stejně jako minulý rok nás přivítal Jack Sparrow s jeho hvězdnými důstojníky i poddůstojníky. Prvně jsme se rozdělili do posádek. Hned naší první hrou bylo vysvobozování Černé perly z láhve. Černou perlu jsme úspěšně zachránili a mohli jsme vyplout do vln moří. Po celý tábor jsme cestovali po různých státech, v každém z nich jsme se pokoušeli získat pirátský tolar a část mapy k pokladu. Za 14 dní jsme obepluli skoro celou Zemi, navštívili jsme BRAZÍLII, USA, ŘECKO, ŘÍM, EGYPT a mnoho dalších.
Celotáborový úkol posádek byl naplnit co nejvíce lahví solí, kterou jsme dostávali za umístění na „bedně“. Celotáborovku z malých oddílů vyhráli ŽLUTÍ, druzí byli ORANŽOVÍ a třetí byli ČERVENÍ. A z velkých oddílů byli první ZELENÍ, druzí byli ČERNÍ, třetí byli RŮŽOVÍ A MODŘÍ. Tento tábor hodnotím pozitivně, hry byly velmi propracované, vedoucí byli skvělí, kamarádi byli super i počasí bylo fajn, dokonce jsme tam měli 3x diskotéku. Jediné, co občas chybělo, byl toaletní papír. J Tábor bohužel skončil, ale už teď se těším na víkendovku.
DOUFÁM, že se tam uvidím i s vámi.
Martina Tomášková
Archa B&L znamená svět, Billy a Leila se vrací zpět. Těmito slovy začala naše 14ti denní plavba po všech mořích a oceánech. Hned po tom, co jsme si rozdali ty pověstné Cvrčkovy a Škrabčiny přezdívky, tak jsme hráli skvělé hry, jako například jídlo (mimochodem ta hra je tak skvělá v tom, že se u ní jí sladkosti). Seznámili jsme s kupou nových lidí. Mlčeli jsme hodinu, kvůli třem pitomým slovům " Floor is láva". Vykoupili jsme bufet. Oslavovali naši první prohru. Přespali jsme v lese pod širákem. Jakoby.... celé to bylo boží. Děkuji celému týmu. Archa B&L byli jste nejlepší. Julča Tichá
Těšil jsem se jak malý kluk, až budu moct vyplout na další super tábor. Téma pirátů se mi líbilo, protože rád hledám poklady. Když jsem už byl na táboře, všechno bylo super. Poznal jsem spoustu nových lidí, zahrál si spoustu super her. I když můj tým Blue poops zrovna nejvíc nevyhrával, stejně to bylo boží, protože byla sranda a měl jsem taky úplně nejlepší tým plný super lidí včetně vedoucího a praktikantky. Strašně jsem si užil show "Tvoje tvář má známý hlas". Děkuju všem za super zážitek a doufám, že se příští rok uvidíme zas.
Matěj Tichý
Piráti z Karibiku
Již osmým rokem jsem jela na tábor Dlažky s hlavní vedoucí Petrou Novotnou. Možná se divíte, proč jezdím pořád na ten stejný tábor se stejnými vedoucími, mám totiž důvod. Jsou to ti nejlepší vedoucí, co si kdo jen mohl přát, nikdy se s nimi nemůžete nudit. Tito lidé mi tak sedli jak nikdo jiný. Také za těch několik let jsem si našla spoustu přátel, s kterými na tento tábor jezdíme už mnoho let.
Takže jako vždy první den, když jsem přijela, bylo velké uvítání jak s mou partou holek, tak i s vedoucími a dalšími kamarády, které jsem poznala minulé léto. Všichni jsme si vybalili věci v chatce a šli hrát ringo, dokud nezazněl remix písničky z filmu Piráti z Karibiku, což už všichni poznali, že je to naše nová svolávačka. Nastoupili jsme si do nástupu a již tehdy jsem zpozorovala, že tento rok přijelo hodně nových (hlavně malých) dětí a přibyli noví vedoucí a někteří staří známí se zase po několika letech vrátili. Zahráli jsme si hru na poznání nových kamarádů a jejich jmen, což pro mě je největší problematika na táboře. Po večeři jsme měli večerní nástup, kde nás vedoucí vtáhli do děje letošního tábora. Pro tentokrát jsme se zase nalodili na Černou Perlu a vyrazili na plavbu po celém světě za pokladem! Ale aby to nebylo tak jednoduché, museli jsme najít piráty z Bratrského sněmu, kteří měli dohromady devět tolarů, které jsme potřebovali k nalezení pokladu.
Za těchto úžasných čtrnáct dní jsme hráli spoustu nových a taktéž i starých osvědčených her, které baví snad každého. Jako každým rokem nám připravili vedoucí společné večerní programy typu diskotéky, scének v podání našich vedoucích, kterým se tento večer velmi povedl. Navíc nám vymysleli tolik známou show Tvoje tvář má známý hlas, které jsme se zúčastnily my děti. Myslím si, že můžu všechny zúčastněné pochválit, protože se nám tento večer velmi povedl. Taktéž jsme měli tento rok o jednu noční hru navíc, nechyběl ani den naruby, kdy jsme si vyzkoušeli být vedoucími, a musím uznat, že je to v některých chvílích velmi těžké si zachovat klidnou hlavu. Poslední večer jsme zakončili velkou diskotékou, na které tancovali a zpívali skoro všichni. Poslední den jsme si už jen dobalili věci, uklidili si chatky a jen čekali na odvoz domů auty či objednaným autobusem.
Nejhorší je pro mě vždy loučení, a proto jsem ráda za víkendovky, na kterých se všichni zase sejdeme. Moc díky všem za takto pozitivní nastartování prázdnin a nejvíce snad mému černému oddílu, který se nakonec sebral a vybojoval si krásné druhé místo v celotáborové hře a také našim vedoucím, kteří nám od začátku do konce věřili, že se dokážeme probojovat z posledního místa skoro na vrchol.
Abych to shrnula, tento tábor jsem si užila a doufám, že pojedete na podzimní víkendovku, kde se zase uvidíme a užijeme si to naplno!
Zuzka Pauliaková
Piráti z Karibiku z pohledu rodičů
Moc Vás zdravím a děkuji za překrásný tábor, který si jak Michal, tak Tomáš již počtvrté moc užili a přijeli plní zážitků.
Karel Blinka
Dobrý den, paní vedoucí, sledujeme vaše počínání na fotkách, které dáváte na FB, a klobouk dolů, jak dobře umíte děti zabavit. Opravdu před vámi všemi smekám. J I dopisy od Marca jsou velmi pozitivní, tak už se těším na vyprávění. Anna Machálková
Musím Vám říct, že Eli byla ještě na jednom táboře, a ten Váš je pro ni TOP.
Hezký den.
Klaudia Jelínková
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 25 letou historii. Zajímává vás, jak v roce 1989 vznikala?
napsali o nás
Čas od času o nás někdo něco napíše. Dělá nám to radost, o kterou se s vámi rádi podělíme.
výroční zprávy
stanovy
Naše programy
trochujinak - zkus workcamp
Máš chuť pomáhat? Chceš si vyzkoušet zajímavou práci? Chceš vytvářet skutečné hodnoty s partou skvělých dobrovolníků? Láká tě USA, Kanada, Nový Zéland, Austrálie či Asie? Nebo chceš procestovat Evropu? Zkus Workcamp!