Ještě Mafiánský Duhový most - tentokrát od Husotů
Napsala Jana ©oupalová dne 2.července 2010
Členové Duhy Husot ze Strakonic popsali po jednotlivých dnech, zážitky z Duhového mostu v Olomouci.
4.ČERVNA: Sešli jsme se čtyři na vlakovém nádraží. Ale stal se zádrhel, že to stálo víc peněz, protože za mě to platilo jako za dospělého. Tak Milan platil víc. Nastoupili jsme a ve vlaku hráli karty. V Brně jsme přestupovali a do Olomouce jsme dorazili v 15 hodin.
Duhový most, Husot
Od nádraží jsme šli asi jeden kilometr do školy a po cestě jsme se ptali místních na cestu. Když jsme dorazili ke škole, tak jsme prošli branou a dostali identifikační karty. A na ně jsme měli napsat jméno, příjmení, přezdívku a mafiánské jméno. Ve třídě jsme si to dopsali. V naší třídě spali ještě Dlažka a Velká medvědice. Asi do 18 hodin jsme čekali a mezitím jsme byli v krytém bazénu. Pak jsme byli na večeři. A na ní jsme se měli převléknout do mafiánského. Tam nás čekal Big Boss a náš velitel a presidentka mafiánů. Tam jsme si ještě promítli na promítací plátno jak ta mafiánská hra bude vypadat. Pak jsme šli do tříd a spát.
Petr Dvořák
5.ČERVNA: Je sobota a pořád hrajeme mafiánskou hru. Pak jsme šli na snídani a slijeme se připravit na výlet do ZOO. Koupili jsme si pití a šli s ostatními na autobusovou zastávku. Já jsem na autobusové zastávce zavraždila číslo 82 a od něho dostala číslo 21. Měla jsem hrozné štěstí, protože na té autobusové zastávce byla i ta 21. Já jsem si to ale chtěla vychutnat a počkala jsem, až budeme v ZOO. Když jsme dorazili do ZOO, tak jsem ho pořád sledovala. Pak jsem toho nechala, protože jsem byla daleko od Milana. Tak jsem šla za nimi. Viděli jsem hrocha, gibony, lemury a různé další opice,plameňáky, antilopy, nosály, mořské ryby, žraloka, rejnoka, žirafy, strašilky, brouky, hady, levharta, geparda, lva se lvicemi, papoušky, takové bobrokrysy, kachny, leguány, kozy a jednoho velkého osla. Já a Ondra D. jsme si zaplatili minibludiště a blbli. Potom jsme se vyfotili na pohlednici. Pak jsme pospíchali na sraz a já měla jedinou příležitost chytit 21. Myslela jsem si, že to bude problém, ale on to problém nebyl. Protože já si nandám rukavici, pak ji schovám do kapsy a pak jdu zezadu a potichu se připlížím ke 21 a až jsem blizoučko, tak… chňap!!! A řeknu: „Jsi dvacet jednička?“ A holky, které byly poblíž, mi říkaly „… no ta je dobrá!“ A chválily mě. Já jsem si to ještě užívala. Bylo to bezva. Pak jsem běžela za Milanem a povídala, že mu, že jsem chytila 21. Milan mi říkal, že je to super. Pak Ondra D. a já jsme si narychlo něco koupili a šli. Pak když Milan zatočil dveře, tak jsem se lekla a uskočila, aby mě tam nezamáčkl. Tak jsme šli zase na autobusovou zastávku. A Milan chytil číslo 4. Tak jsme potom nastoupili do autobusu a jeli. Pak jsme přesedli do tramvaje. Po obědě jsme já, Milan a Ondra šli do bazénu a Peťa na florbal. Odpoledne byl Duhový most. To byly hry. Bylo jich 17 plus tři navíc. Nejdříve jsme dostali papír a pak šli na hry. Například jsme měli současně skákat přes švihadlo. To bylo něco pro Ondru D. Měli jsme současně 26 přeskoků. Nebo jsme dali nohy do dvou oček přidělaných na gumě. Měli jsme se rozběhnout a chytit co nejvzdálenější kužel. Já jsem dala první, Ondra taky první a Peťa předposlední. Nebo jsme měli – vypadalo to jako konec od švihadla a měli jsme to navléknout na provázek a přesouvat to různými překážkami Byla tam dost těžká překážka, protože byla vysoko. Zkoušela jsem to, ale proklouzlo mi to a spadla jsem. Byla jsem pěkně odřená. Ale vydržela jsem to. Když jsme udělali všechny disciplíny, tak jsme skončili a papírek odevzdali. A já jsem zjistila, že jsem ztratila list s bonusy. Měli jsem prostě smůlu. Večer jsme byli v herně, to byla jídelna, a hráli jsme mafiánský bingo. Bylo na ceny. Nejdříve jsme do rámečků napsali čísla od 1 do 80. první cena byla, kdo zaškrtne čtyři rohy. Potom na horní a dolní řádek. A pak na samostatné bingo! Mně chyběly jenom dva rámečky, Milanovi tři, Ondrovi D. nejvíc a Peťovi jeden. Mezitím se říkala vylosovaná čísla a ptali se, kdo má to číslo. Já jsem měla hrozné štěstí, protože řekli 25 a dvacet pětka jsem byla já. Dostala jsem propisku.
Natálie Dvořáková
6.ČERVNA: Vstali jsme, uklidili jsme po sobě a šli na snídani. Pak jsme si poslechli vyhodnocení. Náťa byla vyhlášena nejlepší mafiánkou. Hned na to jsme vzali batohy a šli na vlak. Vlakem jsme jeli do Brna a cestou hráli karty. V Brně jsme přestupovali a jeli do Strakonic. Výlet se mi moc líbil.
Ondra Didek
Přečtěte si o nás
členství
Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.
historie
Duha má za sebou více než 25 letou historii. Zajímává vás, jak v roce 1989 vznikala?
napsali o nás
Čas od času o nás někdo něco napíše. Dělá nám to radost, o kterou se s vámi rádi podělíme.
výroční zprávy
stanovy
Naše programy
trochujinak - zkus workcamp
Máš chuť pomáhat? Chceš si vyzkoušet zajímavou práci? Chceš vytvářet skutečné hodnoty s partou skvělých dobrovolníků? Láká tě USA, Kanada, Nový Zéland, Austrálie či Asie? Nebo chceš procestovat Evropu? Zkus Workcamp!