sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi

Ohlédnutí za akcemi Tuláků

Napsala Olga Palová, Duha Tuláci dne 13.ledna 2015

Mikulášský rej Cakov 5. -7. 12. 2014. Mikulášský, protože je to tradiční akce vždy kolem Mikuláše, rej proto, že je to víkend plný rejdění – her, soutěží a závodění a Cakov – podle místa našeho dovádění... a tak, věrni tradicím, vyrážíme i letos...




Sotva jsme se ubytovali, navštívila nás čertí babička s miminem čertíkem a tolik prosila, ať se ho ujmeme a uděláme z něj tak šikovného Tuláka jako jsme sami, že jsme se prostě nechali umluvit... A vzali jsme ho do výchovy. Ať se synek něčemu přiučí.

 

tuld.JPG–velky

Napřed jsme Bertíkovi ukázali,  jak jsme pohotoví, bystří a jak umíme mluvit tělem – proběhlo pantomimové pexeso –vyběheš ke stolu plném obrázků, vezmeš si kartičku a tělem vysvětlíš svému kolegovi „cože to na ní vlastně je“. Ten, když pochopí, kývne a vybíhá hledat. Najde-li správně, má družstvo bod.  Naráz bojují všechny naše čtyři týmy a hra je časově omezená – kdo nejvíc...? Je to dost dobrá hra, dramatická i k pobavení (rozeznej v pantomimě  třeba ježka od kaktusu nebo sluníčka. Pravda, baví se rozhodčí, děti to poněkud těžce prožívají).

Nu, a protože rádi tvoříme, ve zbytku večera jsme předvedli svou kreativitu a vyrobili jsme si vlastní čertíky. (To kdyby náhodou Bertík dezertoval). Samozřejmě večer přišel i Mikuláš s čertisky a andílky. Pěkně nás měl přečtené, na každého vytáhl nějaký hříšek. Ale protože jsme v jádru hodní a nezlobiví, jeho nadílku jsme přežili ve zdraví a čertiska odtáhla s prázdnou.

tulb.JPG–velky

tulc.JPG–velky

Sobotu jsme zahájili opáčkem na téma „Orientace v přírodě“ a ukazovali  Bertíkovi i nováčkům svou šikovnost v práci s buzolou, mapou, jak zvládáme turistické značky nebo jak ovládáme azimuty. Čubrněli všichni.

Venku to sice nevypadalo na zrovna pěkné počasí, ale nás to nezlomilo a vyrazili jsme do blátivého terénu.  A protože  většinu „tuláckého života“  prožíváme v přírodě, nechyběly ani soutěže na toto téma.  Nejprve jsme si ve hře „Ovce a vlci“ vyzkoušeli týmovou spolupráci při útoku i obraně a zopákli pojmy „hejno,  stádo, hnízdění v koloniích a také třeba varovné pískání muflona při ohrožení stáda...“.    Poté jsme se pustili  do  výroby mapy areálu Cakova a následně jsme si vyzkoušeli jak  každá, i sebemenší, nepřesnost „bolí“, když jsme mapu  potřebovali následně používat...     Prověřili jsme si opět naši týmovou spolupráci, když jsme nejprve společně přemýšleli, kteréže  to zvíře beká, troubí nebo klektá a všichni  jsme  vyhořeli na „skolení“ lišky. Pak jsme se rozdělili a každý z nás sbíral body pro svůj tým v dalších znalostech (třeba jsme poznávali siluety ptáků).   Odpoledne si pro nás Kola připravila v lese hru Safari. Ta mnohé z nás úplně fyzicky odrovnala, ale bojovali jsme jako draci. Hned na ni navázalo Bigoňkovo „Peklo“, což byla další bojovka a běhání  - až se z nás,  i z lesa, kouřilo. (Hra je známá jako „Pašerácká“, kdy přenášíte terénem suroviny různé hodnoty a strážci Vás přitom pronásledují. My to vzali přes čerty – řetěz, oháňky, vidle, pytel na zlobidla...).

Pobyt v lese jsme završili azimuťákem – už skoro za tmy. Zvládli jsme všichni na výbornou a hlavně – našli jsme čertovský poklad, který pro nás schovala babka čertice. Nu, těch čokoládových dukátů mohlo být trochu víc, když už jsme se jí tak dobře starali o Bertíka. V klubovně nás čekalo další dovádění. Nejprve to byla hra Katóby „Kouzla“ a pak zase Oliščina prověrka naší týmové spolupráce. Každý v týmu si sám zvolil disciplínu, do které půjde. netušili jsme, že jde o recesohry a tak bylo rozhodování dost těžké. Bojovali jsme  v „Pejskoběhu“ (k metě po čtyřech), hodu oštěpem (špejlí), v „Táckové motandě“ (táckem do dálky), v palbě na plechovky atd. Asi největší nervy nám připravila disciplína Třaskavina (nafukování balónku až do prasknutí) nebo Slizoňka (lovení ještěrek ze slizu).  Dalším bojem byly „Pohádky“  - poznávání pohádek z úryvků. Zde bodoval Bigoněk s Pájou, a pak prý jenom děti koukají na pohádky, tihle dva musí u telky ležet denně... Následovalo noční poznávání souhvězdí sestavených ze svíček, což ve tmě na hřišti vypadalo kouzelně nebo „Svíčková kimovka“.. Nu, a než jsme se uložili po tomto náročném dnu do postýlek, předvedli nám staří mazáci historické gumypušky, které jsme si také mohli vyzkoušet. Ty měly před skoro třiceti lety všechny děti z našeho oddílu vyřezané ze dřeva a střilelo se zavařovacími gumami. Z těch dob se už dochovaly jen 4 historické  kousky a zavařovačky jen tak neseženete ...Hrdinou večera se tak stalo lepidlo, které se každý z nás strašně moc snažil zasáhnout, aby se vyrovnal umu Bigoňka.

Neděle byla ve znamení uzlování, Plnění a Kmenového sněmu. Tentokrát byl opravdu slavnostní, protože Zik a Kupa skládali slib.  Vyhodnotili jsme cancáky – nejlepší tentokrát měla Peta, Brouček a Kitty, druhý byl Romes a třetí Kola.  Oddílovou uzlařskou regatu vyhrál Tarzan s časem 0:25:01 a přišel se také rozloučit čertík  Bertík, který se s námi podělil o své pekelné poklady a popřál vítězným Hříšníkům   (2. místo Jiskřivci 3. místo Roháči a 4. místo Kulhavci

Zhodnotili jsme všechny zážitky uplynulých měsíců a domluvili se na dalším směřování  „tuláckých cest“. A pak už nepříjemné balení a úklid. Uteklo to děsně rychle. Asi proto, že to byla opravdu skvělá výprava a v závěrečném hodnocení jí byl každým z nás přidělen plný počet bodů. (Pět bodů udělil dokonce i Čokan, který při každém hodnocení hry dává zásadně od 1 do 3 maximálně!

Sbaleno a domů, byla to super akce.

Oliška

tule.JPG–velky

 

tulf.JPG–velky

 

 

 

NA  KOPEČKU U STROMEČKU... tulg (1).jpg–velky

... jsme se sešli v sobotu 20. ve velké tulácké síle – po dlouhé době skoro všichni a bylo to moc príma... Dokonce za námi  přijelo ke stromečku i tulácké miminko (malý Jeník-Kubíček Spurný) naší Áji a Lindy.

Měli jsme velkou radost, že se náš starý stromek krásně rozrostl a hned jsme ho také patřičně ozdobili spoustou dobrot pro zvířátka. Společně jsme vyhodnotili naše uplynulé tulácké cesty, u svíček a prskavek jsme si popřáli krásné Vánoce, zavzpomínali na ty, co tu s námi nemohou být, popřáli jsme si všechno nej, nej, nej do nového roku, zapěli  koledy  a pak už se nadělovalo. Dárečků byla spousta a radosti ještě víc...  Prostě krásné oddílové Vánoce. Co na tom, že  opravdový Štědrý den je až za čtyři dny. Celou tu skvělou  akci jsme ukončili v pěkné cukrárně hned vedle kostela Navštívení Panny Marie, odkud je nádherný výhled na celou Olomouc a její okolí. A dnes, asi kvůli nám, bylo jasno a vidět bylo celé naše město.

Tak ať se nám v tom roce dvatisícepatnáctém daří aspoň tak dobře jako letos...

tulg (2).jpg–velky


Přečtěte si o nás

členství

Dveře otevřené mají u nás ale všechny skupiny lidí, kteří mají smysl pro humor, chtějí se scházet a souhlasí s ideály, které Duha naplňuje.


historie

Duha má za sebou více než 25 letou historii. Zajímává vás, jak v roce 1989 vznikala?


napsali o nás

Čas od času o nás někdo něco napíše. Dělá nám to radost, o kterou se s vámi rádi podělíme.


výroční zprávy


stanovy


Naše programy

trochujinak - zkus workcamp

Máš chuť pomáhat? Chceš si vyzkoušet zajímavou práci? Chceš vytvářet skutečné hodnoty s partou skvělých dobrovolníků? Láká tě USA, Kanada, Nový Zéland, Austrálie či Asie? Nebo chceš procestovat Evropu? Zkus Workcamp!

TOPlist